Endoskopická polypektomie je základní terapeutickou metodou.
Slouží k odstraňování polypů. Polypy jsou slizniční výrůstky, které se mohou vyskytnout kdekoliv v průběhu trávicí trubice (jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo). Polypy jsou heterogenní skupinou mající, v závislosti na typu, různé biologické chování. Některé jsou prekancerózami a mají tedy riziko maligního zvratu, jiné už mohou být zhoubným nádorem – rakovinou. Proto by měl být každý nalezený polyp odstraněn a rizikové polypy by měli být odeslány k histologickému vyšetření.
Polypy mohou být rozmanitých tvarů – stopkaté, přisedlé, plazivé.
Polypy odstraňujeme metodou endoskopické polypektomie za použití endoskopické kličky pomocí její ostrosti nebo za pomocí elektrického proudu, zajišťující zároveň stavění krvácení (koagulaci) v místě řezu. Někdy je nutné ranou plochu, tzv. spodinu dále ošetřit, nejčastěji uzavřít za pomoci endoskopických svorek klipů nebo použít elektrokoagulaci. U velikých stopkatých polypů k prevenci krvácení ze stopky používáme speciální škrtící smyčku tzv. endoloop.
U široce přisedlých či plazivých polypů je nutné nejdříve tyto léze podpíchnout, to znamená aplikovat speciální roztok do podsliznice. Po podpichu dochází k vystoupnutí léze, která se následně lépe odstraňuje kličkou, a především se minimalizuje riziko proděravění (perforace) trávicí trubice.
I když je polypektomie rutinně používaným zákrokem, jde o zákrok invazivní nesoucí jistá rizika. Nejčastější komplikací je krvácení z resekční plochy, které se ošetří ještě během endoskopického výkonu. Krvácení z místa polypektomie nebývá většinou dramatické, ale pokud jde o intenzivnější krvácení, pak je vhodná následná krátkodobá observace pacienta za hospitalizace, kterou zajistíme na chirurgii či interně včetně transportu. Většinou je pacient bez nutnosti další intervence propuštěn druhý den domů.
Někdy dochází během následujících 14 dnů k odloženému krvácení. Krvácení se projeví odchodem většího množství krve ve stolici, slabostí, pak je nutné okamžité vyšetření u nás či na chirurgické nebo interní ambulanci vyššího pracoviště.
Další komplikací je proděravění (perforace) dutého orgánu. Většinu perforací lze ošetřit sešitím perforačního otvoru během kolonoskopie a nevyžadují operační řešení. Krátkodobá hospitalizace s podáváním antibiotik a s vyloučením příjmu potravy je dostačující.
Absolutní bezrizikovost výkonu nemůže žádný lékař ani pracoviště zajistit předem.